Centrum São Paula - Bixiga, torre Banespa, rua Santa Ifigênia

V těchto dnech je přes den docela teplo a mi využíváme toho, že je nám počasí nakloněno a vyrážíme opět do ulic São Paula. Tentokrát pohled z jiné výškové budovy - Budova Banespa

Nossa Senhora Aparecida - patronka Brazílie
Jedno z parkovišť São Paula...

ulice 25. března - Blázinec!!!

ZOO São Paulo

V neděli jsme si udělali výlet do ZOO. Zologická zahrada São Paula je prý 4. největší na světě. Bylo to opravdu na celý den, a to jsme neviděli úplně všechno. Bylo to skvělé a příjemné. Mně se nejvíce líbili tukani a arary - to jsou překrásní ptáci. U šimpanzů jsme se váleli smíchy. Kochejte se s námi: Tato fotka je speciálně věnována Jirkovi Miškovskému a všem velkým fanouškům Bílých Tygrů!!!Fandíme...
Nemusím psát, že toto jsou šimpanzi...U nich byla velká tabule, která popisovala život šimpanze. Mimo jiné jsme se dočetli, že z 98, 5 % je šimpanz geneticky podobný člověku. Silným náturám doporučuji fotku zvětšit...
Z 98,5 % je šimpanz geneticky podobný člověku...

SAFARI v ZOO São Paula...Prostě taková dopravní zácpa v atlantském pralese...Hrůza!!!


Arara
Tukan s černýn zobákem
Tukan, nádhernej pták - chtěla bych ho vidět v přírodě. V Brazílii jich je hodně.

Ivánek je opravdový Španěl

Už to bude tak 14 dní, co Ivánek dokázal, že žádná španělská identita mu není cizí. Zní to až neuvěřitelně, ale jednoho dne se Ivám vydal navštívit španělskou komunitu v São Paulu a zrovna narazil na správné lidi ve správnou dobu. Ten den potřebovali někoho, kdo by se převlékl za Baska...Proč by to nemohl udělat Galicijec???!!!
Letos je 100 let japonské imigrace v Brazílii. A při této příležitosti slaví i jiné imigrační menšiny. Ivám se jedné z těchto oslav účastnil...a já zatím aktivně učila češtinu.
Pozorně se dívejte, stojí to za to :

Mé 30. narozeniny

Janet mi pomáhá...
Pro velký zájem jsem učila "české" živijóóóó!!!!
mnoga lieta, mnoga lieta...
Příprava chlebíčků s tuňákovou, česnekovou a nivovou pomazánkou...Jen se po nich zaprášilo...
Chlebíčkové pomocnice.

Janet vychutnává první chlebíček...
Už skoro připraveno k zahájení oslavy...
Hatláma patláma...

Narozeninový dort - můj a Wernerův (on také slavil)

Kamila mi dala parfém...
Dort září..
Já, Pedro a Janet...
Ivám a Yvan debatují...

Sranda musí bejt...

Caminho da Serra do Mar - Výlet po staré cestě ze São Paula na pobřeží

Další neděle je za námi a my máme zase o pár zážitků více.Tentokrát jsme dělali "ekoturistiku", jak říkají Brazilci. No, tato cesta je podle všeho považována již za "velký sportovní výkon". Měří
8 km a zhruba 3 hodiny se jde dolů po asfaltové silnici, která byla postavena na začátku 20. století (asi 1926), byla to první vyasfaltovaná silnice v Brazilii. Silnice spojuje São Paulo a pobřeží - hlavně přístav Santos. Cesta existovala již v době předkolumbijské, kolonisté jen využili zkušeností indiánů a trasa pak sloužila k dopravě tabáku, balvny, cukrové třtiny, později i kávy. Je jasné, že toto vše nosili otroci. Ovšem, protože to byla jediná cesta, dopravovali se po ní i králové a bohatí lidé. Z tohoto důvodu má cesta mnoho monumetů, které připomínají 19. století - hlavně portugalského krále Pedra II. Tato silnice byla uzavřena v roce 1985 a od roku 2004 slouží jako ekoturistická destinace. Je to v každém případě unikát. Člověk se prochází po asfaltové silnici uprostřed divokého atlantského pralesa. Bylo nám jmenováno mnoho zvířat, které je možno vidět : tukani, hadi, kočkovité šelmy, lenochodi...Viděli jsme teda jen toho lenochoda. Je jasné, že ta zvířata jsou plachá, takže to není tak jednoduché je vidět a pak třeba i vyfotit...jen snad lenochod bude výjimkou.
Procházka začala protahováním...To nás pobavilo... i když souhlasím, že to je asi pro tělo prospěšné. Průvodkyně výletu nám říkala, ať zapomeneme na práci a ať se odreagujeme. Měla několikaminutový proslov o tom, jak se chovat na této trase...Zdůrazňuji, že to bylo 8 km dolů po asfaltové silnici...Sice po sportovní stránce brnkačka, ale jinak hodně zajímavé. Já jsem nakonec byla asi nejvíc unešená z lenochoda - doporučuji fotku zvětšit.
Protahování před "velkým sportovním výkonem"...

Naše skupina obdivuje zvířenu atlantského pralesa...
Rafinerie
Pohled na pobřeží. K moři to je asi 45 km. My jsme dělali jen kus cesty - 8 km.
Výhledy během cesty.
Prohatování - detail "Ivám a Rodrigo".

Jedno z míst, kde se dříve odpočívalo při cestě z pobřeží do São Paula. Otroci nesli tabák, bavlnu, cukrovou třtinu...později kávu.
Nejstarší cesta na pobřeží...Později vznikla asfaltová silnice - první asfaltová silnice v Brazílii.
Banánovník, na kterém rostou banány obráceně...
Stará asfaltová silnice na pobřeží.

A TOTO JE BOMBA VÝLETU : to je prosím lenochod, který si pochutnává na svém oblíbeném stromu.