Gostaria mandar um pequeno presente para tudos galegos entendidos...
"O Rei Centolo chegou até São Paulo, Río Branco..."
pondělí 31. března 2008
neděle 30. března 2008
Tradução do texto MINAS GERAIS "Percepções de Minas Gerais, inclusive de outros lugares..."
(24/3/2008)
Hoje celebro já 3 semanas no Brasil. Sim, já posso dizer no Brasil e não só em São Paulo. Pois descobri outro pedaço de este pais maravilhoso. Durante 5 dias anteriores estive na região Minas Gerais. As colinas e montanhas deste estado brasileiro contêm as reservas das matérias minerais mais ricas no Brasil. Ao final do século 17 descobriram as jazidas do ouro e diamantes. A febre de ouro trouxe a onda de migra, no este cultivaram o café. As cidades mineiras do século 18 mudaram para ser as cidades tranquilas, cidades bonitas coloniais, em cujas morra só uma pequena parte da população que faz 200 anos.
Estas cidades se chamam as Cidades históricas. Nestas cidades se pode ver além do mais muitos exemplos da arte religioso da época do barroco.
E eu visitei estas cidades históricas. Mais que uma viagem de pacote da agência CVC era uma viagem para conhecer alguma coisa diferente do que é a cidade mais grande do América latina – São Paulo. E isso tenho que confessar que ainda não conheço quase nada o São Paulo, ainda não caminhei muito polo centro. Tudo era interessante e novo e diferente que há no São Paulo que ainda como escrevo não conheço. Estou muito feliz e entusiasmada que fiz esta viagem. Então minhas primeiras impressões mudaram para segundas impressões, terças, quartas...
Primeiro gostaria corrigir minhas opiniões dos meus relatos anteriores. Já não acho que a sociedade brasileira está dividida por caboclos = pobres e brancos = ricos. Não é verdade! O que pensei comprova a força dos medios e cidades cosmopolitas, onde a gente vive só no seu micro-mundo. Já a gente do grupo da viagem diz muito. Ali há muitos mulatos, caboclos, a gente de cor...simplesmente a gente que trabalha como enfermeiras, professores, etc. E não são pobres...Também não são ricos..., mas podem se permitir fazer a viagem que custa 1200 reais. Era muito curioso que o grupo tinha 28 brasileiros e uma tcheca....mais tarde Nova Brasileira...assim me chamavam...
Espero não vou chocar de mais que sempre falo destas coisas da rasa. Mas só procuro as respostas para mim mesma – penso a boca aberta e assim comparto com vocês. E como vejo aos brasileiros? São muito simpáticos, tranqüilos – nada nervosos, amistosos..., barulhentos, se diz que impontuais (não posso confirmar por enquanto...), gostam prometer e depois não cumprir ( um pouco concordo...) Depois de 20 minutos de saída já estive no microfono me apresentando : “Sou tcheca, sou professora...”Os brasileiros são realmente agiles! Quando souberam que no ônibus há uma pessoa estranha, não deixaram em calma mas me convidaram que me apresente. Foram tão agradáveis comigo, atentos. Sempre perguntavam como vou, como gostei, se temos isso ou outro na Republica Tcheca, etc. Depois também durante o caminhos brincamos os jogos, o que significa que ninguém teve o cinto e muita gente caminhava tranquilamente no ônibus. Isso me pôs um pouco nervosa, confesso, porque na velocidade mais o menos 11Okm/hora saltamos de uma forma incrível, inclusive a gente se descolou do assento. Com isso quero dizer que a qualidade das estradas para ir a Minas Gerais e em Minas Gerais é muito má. Isso já se sabe que para ir até Minas Gerais não é muito confortável. A gente fala que não é em tudo Brasil. Na estrada há muitos buracos, a estrada está rota....interessante como experiencia mas estou contenta chegar...pfff...
O Hotel era óptimo*****de mais - outro contraste do Brasil. O luxo e indigência. Também percebi a diferença entre as favelas e a casas muito simples, pobres onde morra, acho a maioria dos Brasileiros, são 190 milhões. Eu achei que todas as casas feitas dos tijolos são favelas. Mas agora vejo que não é assim, se compreendo bem. As favelas estão só nas grandes cidades. O povo chegou nas cidades do campo para procurar “a melhor vida”, mas descobriram que finalmente vão pior que na casa qual abandonaram. O mau é que já não tem passo para atrás...questão, de novo, do dinheiro... Depois existem a periferia. Lá morra gente mais bem pobre. Morram nas casas muito muito simples do tijolo. Parece que aqui se vive “melhor” que nas favelas.. Nas cidades mais pequenas a gente vive nas casas assim normalmente, pelo menos, vi isso em Minas Gerais. As vezes as casas ficam bastante más, só dos tijolos...nada mais. Mas no interior, a gente fala, que isso está relativamente bem aviado. Não deveria faltar a televisão... Mas Atenção, se pode ver que e os brasileiros concordam que não é cada favela igual. Há favelas “melhor” outras “pior”.Algumas tem eletricidade – mas nunca pagam, roubam a eletricidade das outras casas. Isso está tolerado. Imagino que com isso não se pode lutar. Também a gente falou para mim que é possível alugar o quarto na favela, custa até 200$R. não como turista mas como uma pessoa que perdeu sua casa. Pois para sobreviver de algum jeito, aluga o quarto. Por isso também as casas das favelas tem mas andares – dois, três.
Já sabia que no Rio se organizam as visitas guiadas das favelas, mas não sabia que já existem hotelões nas favelas. Isso já fica um pouco perverso, assim observar desgraça da gente! Outra vez o tema da seguridade. não sei se isso é bom ou mau más não me sinto em perigo. Mas a gente tem que estar sempre atenta. Me ajudaram esses cinco dias em Minas Gerais. Nas cidades pequenas (Belo Horizonte, não tem pequeno, sei.) a gente perde medo, preconceitos...A gente se sente bem, segura. Más já falaram para mim que também não é assim. Claro nada é ó preto ou branco... Naturalmente eu estive só no lugares bastante freqüentados. A gente é tranquila, deixa fazer fotos...Cada um tem seu mundo...seu caminho. É evidente a grande diferença entre as grandes cidades e o resto do Brasil.
Hoje celebro já 3 semanas no Brasil. Sim, já posso dizer no Brasil e não só em São Paulo. Pois descobri outro pedaço de este pais maravilhoso. Durante 5 dias anteriores estive na região Minas Gerais. As colinas e montanhas deste estado brasileiro contêm as reservas das matérias minerais mais ricas no Brasil. Ao final do século 17 descobriram as jazidas do ouro e diamantes. A febre de ouro trouxe a onda de migra, no este cultivaram o café. As cidades mineiras do século 18 mudaram para ser as cidades tranquilas, cidades bonitas coloniais, em cujas morra só uma pequena parte da população que faz 200 anos.
Estas cidades se chamam as Cidades históricas. Nestas cidades se pode ver além do mais muitos exemplos da arte religioso da época do barroco.
E eu visitei estas cidades históricas. Mais que uma viagem de pacote da agência CVC era uma viagem para conhecer alguma coisa diferente do que é a cidade mais grande do América latina – São Paulo. E isso tenho que confessar que ainda não conheço quase nada o São Paulo, ainda não caminhei muito polo centro. Tudo era interessante e novo e diferente que há no São Paulo que ainda como escrevo não conheço. Estou muito feliz e entusiasmada que fiz esta viagem. Então minhas primeiras impressões mudaram para segundas impressões, terças, quartas...
Primeiro gostaria corrigir minhas opiniões dos meus relatos anteriores. Já não acho que a sociedade brasileira está dividida por caboclos = pobres e brancos = ricos. Não é verdade! O que pensei comprova a força dos medios e cidades cosmopolitas, onde a gente vive só no seu micro-mundo. Já a gente do grupo da viagem diz muito. Ali há muitos mulatos, caboclos, a gente de cor...simplesmente a gente que trabalha como enfermeiras, professores, etc. E não são pobres...Também não são ricos..., mas podem se permitir fazer a viagem que custa 1200 reais. Era muito curioso que o grupo tinha 28 brasileiros e uma tcheca....mais tarde Nova Brasileira...assim me chamavam...
Espero não vou chocar de mais que sempre falo destas coisas da rasa. Mas só procuro as respostas para mim mesma – penso a boca aberta e assim comparto com vocês. E como vejo aos brasileiros? São muito simpáticos, tranqüilos – nada nervosos, amistosos..., barulhentos, se diz que impontuais (não posso confirmar por enquanto...), gostam prometer e depois não cumprir ( um pouco concordo...) Depois de 20 minutos de saída já estive no microfono me apresentando : “Sou tcheca, sou professora...”Os brasileiros são realmente agiles! Quando souberam que no ônibus há uma pessoa estranha, não deixaram em calma mas me convidaram que me apresente. Foram tão agradáveis comigo, atentos. Sempre perguntavam como vou, como gostei, se temos isso ou outro na Republica Tcheca, etc. Depois também durante o caminhos brincamos os jogos, o que significa que ninguém teve o cinto e muita gente caminhava tranquilamente no ônibus. Isso me pôs um pouco nervosa, confesso, porque na velocidade mais o menos 11Okm/hora saltamos de uma forma incrível, inclusive a gente se descolou do assento. Com isso quero dizer que a qualidade das estradas para ir a Minas Gerais e em Minas Gerais é muito má. Isso já se sabe que para ir até Minas Gerais não é muito confortável. A gente fala que não é em tudo Brasil. Na estrada há muitos buracos, a estrada está rota....interessante como experiencia mas estou contenta chegar...pfff...
O Hotel era óptimo*****de mais - outro contraste do Brasil. O luxo e indigência. Também percebi a diferença entre as favelas e a casas muito simples, pobres onde morra, acho a maioria dos Brasileiros, são 190 milhões. Eu achei que todas as casas feitas dos tijolos são favelas. Mas agora vejo que não é assim, se compreendo bem. As favelas estão só nas grandes cidades. O povo chegou nas cidades do campo para procurar “a melhor vida”, mas descobriram que finalmente vão pior que na casa qual abandonaram. O mau é que já não tem passo para atrás...questão, de novo, do dinheiro... Depois existem a periferia. Lá morra gente mais bem pobre. Morram nas casas muito muito simples do tijolo. Parece que aqui se vive “melhor” que nas favelas.. Nas cidades mais pequenas a gente vive nas casas assim normalmente, pelo menos, vi isso em Minas Gerais. As vezes as casas ficam bastante más, só dos tijolos...nada mais. Mas no interior, a gente fala, que isso está relativamente bem aviado. Não deveria faltar a televisão... Mas Atenção, se pode ver que e os brasileiros concordam que não é cada favela igual. Há favelas “melhor” outras “pior”.Algumas tem eletricidade – mas nunca pagam, roubam a eletricidade das outras casas. Isso está tolerado. Imagino que com isso não se pode lutar. Também a gente falou para mim que é possível alugar o quarto na favela, custa até 200$R. não como turista mas como uma pessoa que perdeu sua casa. Pois para sobreviver de algum jeito, aluga o quarto. Por isso também as casas das favelas tem mas andares – dois, três.
Já sabia que no Rio se organizam as visitas guiadas das favelas, mas não sabia que já existem hotelões nas favelas. Isso já fica um pouco perverso, assim observar desgraça da gente! Outra vez o tema da seguridade. não sei se isso é bom ou mau más não me sinto em perigo. Mas a gente tem que estar sempre atenta. Me ajudaram esses cinco dias em Minas Gerais. Nas cidades pequenas (Belo Horizonte, não tem pequeno, sei.) a gente perde medo, preconceitos...A gente se sente bem, segura. Más já falaram para mim que também não é assim. Claro nada é ó preto ou branco... Naturalmente eu estive só no lugares bastante freqüentados. A gente é tranquila, deixa fazer fotos...Cada um tem seu mundo...seu caminho. É evidente a grande diferença entre as grandes cidades e o resto do Brasil.
IBIRAPUERA - park Paulistánů a první kroky do centra São Paula
Mám velký objev - Agua de coco - "kokosová voda". Delikatesa!!!To vám pouliční stánkaři otevřou zelený kokos (jiný druh, než který známe my) a ta kokosová voda vyteče do láhve, anebo ji můžete pít rovnou z kokosu - s brčkem... Výborné, osvěžující, hydratující, zdravé...Lahůdka...
Městský trh v São Paulu
Centrum São Paula. Foceno z městské tržnice..."Opuštěné" domy, které evidentně opuštěné nejsou. Prostě peklo...
Dnes jsem byla poprvé, jen v autě, v centru centra São Paula. Dnes jsem viděla, co bych nikomu nepřála vidět. Dnes jsem poprvé viděla ten dlouho avizovaný KULTURNÍ ŠOK!!!!Jen příklad : lidé leží třeba uprostřed silnice, chodníku...děti, dospělí...Člověk neví, jestli jsou mrtví, zfetovaní, nemocní, opilí, unavení...
IBIRAPUERA - taková normální paulistánská neděle/um domingo normal paulistano
Nědělní den v největším a nejlepším parku São Paula, IBIRAPUERA. Dnes bylo dost pod mrakem, tak 23,24 stupňů, víc ne...A tak tu "nebylo" moc lídi. Dalo se docela dobře chodit...Jinak, když je slunný den, tak je Ibirapuera prostě na prasknutí....Asi jsem nikdy v životě neviděla tolik lidí běhat, cvičit, sportovat...
Pouliční "kouzelník" z Bahía v parku Ibirapuera.
Cvičme v rytme...Ale pozor na kabelky!!!!
Brazilci...hrající basket - Ibirapuera.
Něco pro pejskaře...pátek 28. března 2008
Rozvrh hodin/horario das aulas
Tak snad už začnu od zítřka pořádně učit. Pro zájemce zveřejňuji i můj rozvrh hodin...Nestěžuji si. Sice učím celou sobotu, ale zase mám 3 dny volno. Je to 21hodin.
středa 26. března 2008
Avenida Paulista
Naproti této budově - Museu de Arte de São Paulo - která je prý pýchou milovníků umění São Paula a je povážována za muzeum s nejvýznamnější sbírkou západního umění v Latinské Americe. Budova byla postavena v roce 1957 brazilským architektem italského původu - Linem Bo Bardim. Je to monumentální betonová stavba, která vypadá, jakoby se vznášela nad zemí, protože ji podepírají jen pozoruhodné štíhlé pilíře.
Dnes jsem navštívila tepnu São Paula - Avenida Paulista...Já bych to charakterizovala asi takto : hluk, mnoho aut, beton, banky, banky, banky, občas nějaká ještě koloniální vilka naplácnutá vedle mrakodrapu, žebráci - ale ne nijak extrémě moc, čističi bot... Je dlouhá 3km a byla to první vybetonovaná silnice v São Paulu... Taky tam mají úžasný FNAC (francouzský megaobchod na CD, DVD, knihy, atd...) - hned jsem se trošku zdržela...Tak posílám nějaké fotečky...Nejsou nijak NEJ NEJ, ale pro mě jsou úlovek. Bylo mi řečeno, ať se ani nepokouším fotit na Paulistě, ani telefonovat...No, byla jsem tam asi jediná, která fotila, ale jinak lidi telefonovali normálně...
úterý 25. března 2008
Postřehy z Minas Gerais, i odjinud....
(24/3/2008)
Dnes slavím 3 týdny a jeden den v Brazílii. Ano, už můžu říci v Brazílii a ne jenom v São Paulu. Poznala jsem totiž další kousek této krásné země.V předcházejících pěti dnech jsem byla v regionu Minas Gerais. Kopce a hory tohoto brazilského státu obsahují nejbohatší zásoby nerostných surovin v Brazílii. Na konci 17. století zde byla objevena ložiska zlata a diamantů. Zlatá horečka přivedla vlnu migrace. V 19. století zlato nahradily nové kovy (železo, ocel, mangan), na východě se začalo dařit kávě. Z tohoto státu stále plyne nerostné bohatství – železo, bauxit, mangan, ocel. Z hornických osad 18. století jsou dnes poklidná, krásná koloniální městečka, ve kterých žije zlomek populace než před 200 lety. Těmto městečkům se říká cidades historicas - "historická města". V těchto městech mimo jiné můžete nalézt vynikající ukázky církevního umění z dob rozkvětu baroka.
A já jsem právě tato historická města navštívila. Více než zájezd organizovaný cestovní kanceláří CVC to byla cesta poznání něčeho jiného z Brazílie než největšího města Jižní Ameriky – São Paula - a to musím říci, že ho ještě neznám, vlastně jsem ještě pořádně v centru São Paula nebyla. Vše bylo zajímavé a nové a jiné než je v São Paulu, které jak říkám, ještě neznám. Jsem šťastná a nadšená, že jsem tuto cestu uskutečnila. Mé první dojmy se změnily na druhé, třetí, čtvrté...
V první řadě bych chtěla poopravit mé názory z předchozích zápisků. Již si nemyslím, že brazilská společnost je rozdělena na míšence = chudé a bílé = bohaté. Není to pravda! To že jsem si to myslela jen dokazuje síla medií a velkých kosmopolitních měst, kde se člověk pohybuje jen ve svém uzavřeném mikrosvětě.
Už jen skladba našeho zájezdu napovídá, že se ho zúčastnilo hodně míšenců, lidí pracujících jako učitelé, zdravotní sestřičky v nemocnici, atd. Jsou to normální lidé a jsou to Brazilci. A nejsou vůbec chudí. Nejsou ani bohatí...,ale mohou si dovolit zájezd za 1200 $R. Bylo zajímavé, že opravdu zájezd se skládal z 28 Brazilců a jedné...Češky...,později Nova Brasileira (Nová Brazilka), jak mně říkali.
Snad nebudu šokovat tím, že stále řeším tyto rasové záležitosti. Jen hledám odpovědi sama pro sebe – přemýšlím nahlas a zároveň se o to dělím.
A jak zatím vidím Brazilce? Jsou milí, klidní – ne nervozní, hlasití, přátelští, prý nedochvilní (zatím se mi nepotvrdilo), něco slíbí a pak to nesplní (trochu se mi potvrdilo).
Hned v prvních 20 minutách už jsem stála v autobuse u mikrofonu a představovala jsem se :"Sou tcheca, sou profesora, ..."Oni jsou totiž Brazilci dost akční, takže když se zjistili, že účastníkem zájezdu je nějaký exot, hned to nenechali být a vyzvali mě, ať se představím. Byli na mě tak milí a pozorní. Neustále mě zahlcovali dotazy, zda se mi to líbilo, zda to máme také v ČR, atd. Jinak během jízdy, která trvala asi 10 hodin se hrály různé hry, což znamená, že nikdo nebyl připoután, plno lidí couralo po autobuse. Mně to dost znervózňovalo, přiznám se, protože při rychlosti, s odhadem, 100 – 110 km/h jsme nadskakovali takovým způsobem, že někdy se člověk i odlepil od sedačky. Tím chci říci, že úroveň silnic do Minas Gerais a v Minas Gerais je dost tristní – prý je to známá věc a prý to není takto v celé Brazílii. Na silnici jsou prostě díry, vozovka je popraskaná....zajímavá zkušenost, jsem ráda, že jsme dojeli.
Hotel byl výborný***** – další kontrast Brazílie... Přepych a prostota.
Také jsem pochopila rozdíl mezi favelou a domy, kde žije většina Brazilců, je jich přece jen 190 milionů. Já si totiž myslela, že všechny ty domy splácané z cihel jsou favely - chudinské čtvrti. Ale jestli tomu správně rozumím, tak tomu tak není. Favely jsou v podstatě jen ve velkých městech. Sem přišli lidé právě z vesnic za "lepším životem", ovšem zjistili, že se mají vlastně ještě hůře než tam, odkud přišli. Špatné je, že už není cesty zpátky...zase otázka financí. A pak existuje periferie. Zde žijou spíše chudší lidé v takových , většinou, cihlových domech. Zde se žije "lépe" než ve favelách.
A v menších městech lidé v takových všelijakých domech žijou normálně. Někdy dům z venčí vypadá opravdu hrozně, jen z cihel...Ale prý uvnitř to mají dobře zařízené (tedy zase v rámci možností...)Neměla by chybět v každém případě televize.
A pozor, také je vidět a Brazilci mi to potvrzují, že není favela jako favela...Některé jsou lepší jiné horší, některé mají elektřinu jiné ne, ale nikdy ji neplatí...napíchnou se vždy na nějaký veřejný sloup...Je jim to tolerováno. Jak s tím také bojovat? Také už mi bylo řečeno, že je možno si pronajmout místnost v favele, až za 200$R/měsíčně (1$R=10kč). Ne jako turista, ale člověk, který třeba přijde na mizinu, tak aby měl vůbec, kde složit hlavu, tak si tam pronajme pokoj. Proto se také favely hodně staví do výšky. Třeba i dvě tři patra na sobě.
No a taky jsem už věděla, že se, hlavně v Riu, pořádají prohlídky favel, ale nevěděla jsem, že prý už existují i hotely ve favelách. To mi příjde dost perverzní, takto pozorovat cizí neštěstí!
Potom téma bezpečnosti. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale dost jsem se otrkala. Ale samozřejmě zůstávám ve střehu, alespoň si to myslím.
K tomu otrkání mi moc pomohlo těchto pět dní. V těch malých městečkách člověk opravdu cítí docela bezpečně. Samozřejmě, že já jsem se pohybovala skoro vždy ve dne a na frekventovaných místech. Lidé si vás nevšimnou, postávají si, jdou si svou cestou...
A je jasný velký rozdíl mezi velkými městy a zbytkem Brazílie...
(25/3/2008)
Dnes jsem strávila den doma, různé přípravy na vyučování a tak...A také jsem si povídala s domorodkyní, která São Paulo zná více než dobře, narodila se zde a žila...Musím říct, že se to mé otrkání ohledně bezpečnosti zase trochu změnilo...Vyprávěla mi pár příběhů ze života...a ty mě rozhodně nenechávají klidnou... No, uvidíme...snad budu mít štěstí, protože o ničem jiném se asi mluvit nedá...
Dnes slavím 3 týdny a jeden den v Brazílii. Ano, už můžu říci v Brazílii a ne jenom v São Paulu. Poznala jsem totiž další kousek této krásné země.V předcházejících pěti dnech jsem byla v regionu Minas Gerais. Kopce a hory tohoto brazilského státu obsahují nejbohatší zásoby nerostných surovin v Brazílii. Na konci 17. století zde byla objevena ložiska zlata a diamantů. Zlatá horečka přivedla vlnu migrace. V 19. století zlato nahradily nové kovy (železo, ocel, mangan), na východě se začalo dařit kávě. Z tohoto státu stále plyne nerostné bohatství – železo, bauxit, mangan, ocel. Z hornických osad 18. století jsou dnes poklidná, krásná koloniální městečka, ve kterých žije zlomek populace než před 200 lety. Těmto městečkům se říká cidades historicas - "historická města". V těchto městech mimo jiné můžete nalézt vynikající ukázky církevního umění z dob rozkvětu baroka.
A já jsem právě tato historická města navštívila. Více než zájezd organizovaný cestovní kanceláří CVC to byla cesta poznání něčeho jiného z Brazílie než největšího města Jižní Ameriky – São Paula - a to musím říci, že ho ještě neznám, vlastně jsem ještě pořádně v centru São Paula nebyla. Vše bylo zajímavé a nové a jiné než je v São Paulu, které jak říkám, ještě neznám. Jsem šťastná a nadšená, že jsem tuto cestu uskutečnila. Mé první dojmy se změnily na druhé, třetí, čtvrté...
V první řadě bych chtěla poopravit mé názory z předchozích zápisků. Již si nemyslím, že brazilská společnost je rozdělena na míšence = chudé a bílé = bohaté. Není to pravda! To že jsem si to myslela jen dokazuje síla medií a velkých kosmopolitních měst, kde se člověk pohybuje jen ve svém uzavřeném mikrosvětě.
Už jen skladba našeho zájezdu napovídá, že se ho zúčastnilo hodně míšenců, lidí pracujících jako učitelé, zdravotní sestřičky v nemocnici, atd. Jsou to normální lidé a jsou to Brazilci. A nejsou vůbec chudí. Nejsou ani bohatí...,ale mohou si dovolit zájezd za 1200 $R. Bylo zajímavé, že opravdu zájezd se skládal z 28 Brazilců a jedné...Češky...,později Nova Brasileira (Nová Brazilka), jak mně říkali.
Snad nebudu šokovat tím, že stále řeším tyto rasové záležitosti. Jen hledám odpovědi sama pro sebe – přemýšlím nahlas a zároveň se o to dělím.
A jak zatím vidím Brazilce? Jsou milí, klidní – ne nervozní, hlasití, přátelští, prý nedochvilní (zatím se mi nepotvrdilo), něco slíbí a pak to nesplní (trochu se mi potvrdilo).
Hned v prvních 20 minutách už jsem stála v autobuse u mikrofonu a představovala jsem se :"Sou tcheca, sou profesora, ..."Oni jsou totiž Brazilci dost akční, takže když se zjistili, že účastníkem zájezdu je nějaký exot, hned to nenechali být a vyzvali mě, ať se představím. Byli na mě tak milí a pozorní. Neustále mě zahlcovali dotazy, zda se mi to líbilo, zda to máme také v ČR, atd. Jinak během jízdy, která trvala asi 10 hodin se hrály různé hry, což znamená, že nikdo nebyl připoután, plno lidí couralo po autobuse. Mně to dost znervózňovalo, přiznám se, protože při rychlosti, s odhadem, 100 – 110 km/h jsme nadskakovali takovým způsobem, že někdy se člověk i odlepil od sedačky. Tím chci říci, že úroveň silnic do Minas Gerais a v Minas Gerais je dost tristní – prý je to známá věc a prý to není takto v celé Brazílii. Na silnici jsou prostě díry, vozovka je popraskaná....zajímavá zkušenost, jsem ráda, že jsme dojeli.
Hotel byl výborný***** – další kontrast Brazílie... Přepych a prostota.
Také jsem pochopila rozdíl mezi favelou a domy, kde žije většina Brazilců, je jich přece jen 190 milionů. Já si totiž myslela, že všechny ty domy splácané z cihel jsou favely - chudinské čtvrti. Ale jestli tomu správně rozumím, tak tomu tak není. Favely jsou v podstatě jen ve velkých městech. Sem přišli lidé právě z vesnic za "lepším životem", ovšem zjistili, že se mají vlastně ještě hůře než tam, odkud přišli. Špatné je, že už není cesty zpátky...zase otázka financí. A pak existuje periferie. Zde žijou spíše chudší lidé v takových , většinou, cihlových domech. Zde se žije "lépe" než ve favelách.
A v menších městech lidé v takových všelijakých domech žijou normálně. Někdy dům z venčí vypadá opravdu hrozně, jen z cihel...Ale prý uvnitř to mají dobře zařízené (tedy zase v rámci možností...)Neměla by chybět v každém případě televize.
A pozor, také je vidět a Brazilci mi to potvrzují, že není favela jako favela...Některé jsou lepší jiné horší, některé mají elektřinu jiné ne, ale nikdy ji neplatí...napíchnou se vždy na nějaký veřejný sloup...Je jim to tolerováno. Jak s tím také bojovat? Také už mi bylo řečeno, že je možno si pronajmout místnost v favele, až za 200$R/měsíčně (1$R=10kč). Ne jako turista, ale člověk, který třeba přijde na mizinu, tak aby měl vůbec, kde složit hlavu, tak si tam pronajme pokoj. Proto se také favely hodně staví do výšky. Třeba i dvě tři patra na sobě.
No a taky jsem už věděla, že se, hlavně v Riu, pořádají prohlídky favel, ale nevěděla jsem, že prý už existují i hotely ve favelách. To mi příjde dost perverzní, takto pozorovat cizí neštěstí!
Potom téma bezpečnosti. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale dost jsem se otrkala. Ale samozřejmě zůstávám ve střehu, alespoň si to myslím.
K tomu otrkání mi moc pomohlo těchto pět dní. V těch malých městečkách člověk opravdu cítí docela bezpečně. Samozřejmě, že já jsem se pohybovala skoro vždy ve dne a na frekventovaných místech. Lidé si vás nevšimnou, postávají si, jdou si svou cestou...
A je jasný velký rozdíl mezi velkými městy a zbytkem Brazílie...
(25/3/2008)
Dnes jsem strávila den doma, různé přípravy na vyučování a tak...A také jsem si povídala s domorodkyní, která São Paulo zná více než dobře, narodila se zde a žila...Musím říct, že se to mé otrkání ohledně bezpečnosti zase trochu změnilo...Vyprávěla mi pár příběhů ze života...a ty mě rozhodně nenechávají klidnou... No, uvidíme...snad budu mít štěstí, protože o ničem jiném se asi mluvit nedá...
MINAS GERAIS
Dnes jen fotky a v následujích dnech bude i text.../Hoje só fotos e os dias seguintes será tambem o texto...
Minas Gerais - "Různé"/"Diversos" Nº1
Minerská kuchyně/Cozinha mineira
Minerský dezert/Doce mineiro
Belo Horizonte - hlavní město Minas Gerais
Congonhas do Campo
Ouro Prêtopondělí 24. března 2008
Minas Gerais - "Různé"/"Diversos" Nº2
Ouro Prêto
Maminka a maskot našeho zájezdu/Mãe com mascote da nossa viagem
Přípravy koberce z barevných pilin na večerní procesí - velikonoční neděle/ Preparações do tapete na rua – domingo santo
MarianaMinas Gerais - " Brazilské detaily"/"Detalhes brasileiros"
Městský trh v Belo Horizonte/Mercado municipal em Belo Horizonte
Brazilská piva/Cervejas brasileiras
Náměstí v Lagoa Dourada/Praça principal em Lagoa DouradaMinas Gerais - "Kultura"/"A Cultura"
Kostel svatého Františka z Assisi od Oscara Niemayera/Igreja de S ão Francisco de Assis de Oscar Niemayer - město Belo Horizonte (čtvrť Pampulha)
Ouro Prêto - jedno z nejbohatších a nejkrásnějších koloniálních městeček/Ouro Prêto - uma das cidades mais ricas e belas das cidades coloniales
Ouro Prêto
Mariana - další koloniální městečko/Mariana - outra cidade colonial
Bar - Lagoa Dourada /Um bar - Lagoa Dourada
úterý 18. března 2008
Výlet do Minas Gerais...
Od středy do neděle se odmlčím, protože jedu na výlet do regionu Minas Gerais. Jinak se mám dobře a mám v plánu napsat kapitolku o MHD v São Paulu, je to totiž kapitola sama pro sebe....
neděle 16. března 2008
Květná neděle - svíčková/Domingo de ramos - filé mignon
Svíčková/Filé mignon
Dezert/sobremesa
Výzdoba Českého centra/Decoração da União tcheco-brasileira
U Kalicha - kolegové z centra/"U Kalicha" - colegas da UniãoDnes neděle 15. března byla květná neděle...Nevím, jestli proto, ale v každém případě v “Českém centrum byl velký oběd. Místní starší dámy – už kolem 80let, které mají recepty od svých maminek a babiček připravily svíčkovou. Takový oběd pro 60 lidí. Polévka, svíčková, dezert...brazilské pivo, guaraná...brazilská káva...
Jak říkám, přišlo dost lidí...Takovýto oběd je 2x ročně. Na svatého Václava je knedlo vepřo zelo...a před Velikonocemi svíčková.
Pro mě to byl důležitý den, protože jsem se seznámila s mnoha lidmi. Je zde mnoho nadšenců pro češtinu...asi prý 140 lidí má zájem učit se češtinu...paradoxem je, že to jsou většinou Brazilci...a třeba ani nemají český původ. Sice jsou kurzy pro ně zdarma, ale i tak....Já nevím, jestli bych se učila třeba...bulharsky :-( ...i když člověk nikdy neví, kdy se to může hodit, že?:-D
Po obědě...asi v 16 h jsem odjela s Inez..., to je kolegyně, která mi pomáhá organizovat rozvrh hodin a přihlášky. Původně jsme měly jet na nějakou irskou oslavu svatého Patrika...byla tam ovšem taková fronta, že jsme to vzdaly a šly jsme do shoppingu kupovat dárek pro nějaké týdenní miminko...pak se šlo na pizzu do pizzaria Camelo – doporučuji....vynikající...dezert z papayi byl také delikátní.
Posílám vám několik fotek ze “svíčkové”. Moc zdravím...
Zítra mám volno, takže asi udělám avenida Paulista...nejznámější avenida v São Paulu.
Můj nový skype je : paulistana008
Hoje foi domingo de ramos. Não sei se é por isso, más do todo jeito na União tcheco – brasileira foi un grande almoço. As mulheres de edade – já têm mais ou menos 8O anos que têm as receitas das suas mãe e avôs prepararam a comida típica tcheca “a svíčková”(filé mignon).Assim um almoço para as 60 perssoas. Sopa de legumes, filé mignon, sobremesa...cerveja brasileira, guaraná, café brasileiro.
Chegou muita gente. Um almoço assim se faz doi vezes ao ano. Se faz para a festo de são Venceslao – este dia se faz – bolo de masa - carne de porco – repolo fermentado (outra comida muito típica tcheca) e antes de Pascoa se faz o filé mignon.
Para min foi um dia muito importante porque eu conheci bastante gente. É uma coisa estranha, cá a gente quer aprender o tcheco. O mais curioso é que a maioria nem não é de origem tcheca. É verdade que as aulas são gratuitas para eles. Eu não sei se aprenderia outra lingua tão minoritaria.
Nunca se sabe, não é?
depois do almoço...perto das 16 h andei com Inez - a colega que me ajuda fazer os horarios das aulas e as insciçãos. Ela me propôs ir a uma festa irlandesa do são Patrick. Más se fez uma fila grande entaõ andávamos no shopping Iguatemi para comprar o presente a um nenê que naceu a semana pasada. Depois fomos a uma pizzaria Camelo pegar uma pizza muito gostosa..argentina....É a unica argentina que os brasileiros gostan...me falaram...Entao eu comprendi que eles não gostan dos argentinos...
Gostei tambem a sobremesa de mamão e papaya.
Lhes mando algumas fotos de “svickova”. Amanha tenho outro dia livre então vou conhecer um pouco avenida Paulista...
Meu novo skype é: paulistana008
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
