Už týden jsem v Brazílii. Stále mi to nedochází...možná už malinko jo, ale ne moc. Větší část času si připadám jako ve Španělsku, Francii. To asi proto, že jsem tu v takové zlaté klícce. Zkrátka jsem měla to “štěstí”, že jsem se narodila v Evropě a mám se DOBŘE. Toto nemůže říct určitě ta větší část Brazílie...nebo tedy São Paula. Velké, ohromné, strašné “třídní” rozdíly zde bijou do očí na každém rohu. V člověku se probouzí humanitární pudy a jsou mu nechutní ti bílí bohatí, kteří žíjí tím krásným životem překypujícím vším... Pár kroků vedle je bída, nouze, lidi bydlící na místech, která jsou naprosto neobyvatelná.
Člověka napadají myšlenky...,jak změnit tento svět.
A to pozor! To jsem neviděla nic. Jak říkám, jsem velmi opatrná a sleduji doporučení ostatních.
I když se přiznám, docela jsem se otrkala, nebýt těch neustálých upozornění okolo, člověk má pocit, že se tu více méně žije normálně. Ale logicky to asi tak ne bude : bída se tu tříská s neuvěřitelným konzumismem, bohatstvím.
Nechci tím vůbec říct, že já nejsem konzumní, taky samozřejmě, ale tady to jde do extrémů. Všichni – “snědí” – Vám slouží. Např. přijedete před normální restauraci a tam už necháte klíče chlapíkovi, který zaparkuje...Při odchodu si počkáte, až vám ho přiveze, i když auto máte 5 metrů od sebe. Čekáte “frontu” než vám ho přiveze. To samé v supermarketu, u benzínky, všude...A to člověk nemusí být boháč, jak bychom si mysleli my v Evropě. Společnost je docela striktně rozdělena : “bílí” = bohatí, tmavý = “chudí”. To samé je v televizi, tam se jen málo vidí “barevní”. Také, ale méně. No, a já myslela, že Brazilci jsou mulati, černoši....Jsou a je jich asi i většina...
Musím říct, že se mi to dost protiví. Nelíbí se mi ta pozice povýšeného bělocha.
Ale nějaký přímý rasismus tu není. Naopak bílí říkají, že víc jsou rasisti právě ti barevní – možná se nedivím. Ale jsem tu týden a je to tak komplikovaný, že se nechci pouštět do větších úvah...snad časem, více s odstupem času.
Jen chci říci, že ten lesk a bída je šokující.
Také se omlouvám, že na mém blogu jsou spíše fotky než postřehy. Je to trochu časově jednodušší lepit fotky než psát. Polepším se.
Jinak se mám dobře. Pro Vaši informaci : ještě jsem neučila. Jen jsem viděla “České centrum”, viděla nějaké “Čechy”, mluvila s nimi. Je to sranda, když si s 85 letou paní povídate o kyselu a Železném Brodě...uprostřed São Paula.
Každý den se trochu něco děje, ale ve skutečnosti jsem dost sama – to není stěžování, jen konstatuji. Je to zároveň dobrá relaxace : čtu o Brazílii, dívám se na televizi, učím se portugalštinu, chodím do potravin nakupovat a učím se nové produkty..., poslouchám brazilskou hudbu, pozoruji lidi, když jdu ven. Ono se to prý všechno víc rozjede až budu učit. Tak uvidíme...
Jinak, už víte, že bydlím v domě. Je to docela velký dům. Zatím jsem tu byla spíš sama , 2x týdně tu je Lucía – roztomilá černošská babička, která je tu v domácnosti již 18. rok.
Je to trochu bobřík odvahy, být tu přes noc sama. Paní Kloubová, přestavuje nějaký jiný svůj dům, a tak tam je.
Několikrát tu spala, to jo. Taky si dost povídáme - česky. No ale asi 4x jsem tu spala sama. Řekla jsem si, že se bát nebudu, jinak by mi z toho asi brzy hráblo. Všude okolo hlídá ochranka...no, ale tou si prý člověk taky nemůže být jistý.
Oficielně začnu učit až od dubna. Měla bych mít regulérně 21 hodin týdně. To jde, měla jsem i víc.
A co jsem tedy za ten první týden zažila :
-Byla jsem hodně v supermarketech....okukovat lidi, věci, produkty...Existují zde takové ohromné shopping centers, kde jsou jen butiky a lidi chodí prostě na shopping. Dokonce tam mají i kaple...to je ta fotka na blogu, kde je “Aqui mora deus”.
Člověk žasne!!!
-Byla jsem na tzv. rodizio. To jsou restaurace, kde se můžete užrat k smrti, když to zvládnete, a to pořád za stejnou cenu. Z toho je to video a některé fotky s tím masem.
No, zase tak levný to nebylo, jak to všichni říkají – stálo mě to 60 reálů, to je na naše 600kč. Prý jsou i levnější, hlavně večer...To už to není tak čerstvý.
-Pak jsem byla, to bylo hned tu neděli, když jsem přijela v takové yachtařském klubu snobáků...Povídala jsem si tam s takovou anglickou lady...půl věty anglicky...půl věty portugalsky...já jen kývala a usmívala se...zaručený recept, když nerozumíte, který aplikuji již od dob učení francouzštiny.
-Jeden den jsem se rozhodla, že se vydám do centra města. No, jsou to asi necelé 2h busem, vlakem navazujícím na metro, metrem. To byla zajímavá studie...Tím vlakem se dá dobře pozorovat okolí...beton, beton, beton...Je to hrozné město. Pěkné tedy není...a přiznám se, že jsem si nejednou vzpomněla na klid Liberce, Českého ráje,...
Do lesa bude asi první výlet po návratu...
Všude je neskutečné množství lidí... Všichni se na vás lepí...tělo na tělo...Třeba když se vystupuje z metra po eskalátoru...
Dojela jsem do centra, vešla do katedrály de Sé a pak zase 2 hodinky na zpět. Moc jsem se po centru kolem katedrály neprocházela...Hned před katedrálou je park. A to je doupě!!!Tam není radno procházet ani ve dne...prý...říkali mi to....
-Jinak portugalština docela v pohodě, víc rozumím v televizi než lidem samotným...ale docela to jde. Horší je pak mluvení...pletu do toho hrozně španělštinu. Někdy mi rozumí, jindy ne.
-Taky mě čeká martyrium na cizinecké policii...Musím se tam přihlásit.Taky bude horor, kdo tam se mnou půjde, zatím nikdo se k tomu nemá.
-Jinak bydlení u paní Kloubové je příjemné, pohodlné, 500m od místa, kde budu pracovat, což opravdu dar z nebe, když pomyslíme, jak je São Paulo velké.
-Pejsek Woofi, je docela v pohodě, už si mě očuchal...zatím má košík, ale už jsme jeli spolu i v autě...Tak to třeba půjde...
-Jinak paní Kloubová, u které bydlím je také moc milá, jen nemá moc čas se mi věnovat...což chápu..a nevyžaduju...
Tak doufám, že jsem Vám trochu ujasnila, jak žiju, co zatím dělám...
Během Velikonoc pojedu asi do regionu Minas Gerais....Oblast zlatokopů. Asi si zaplatím klasický zajezd, jinak bych byla v São Paulu, a vzhledem k nebezpečí, které tady prý všude číhá, toho samotný člověk moc dělat nemůže, když není boháč. Nejdřív bych potřebovala, aby mi tak trochu někdo ukázal, jak se tady pohybovat...No, nakonec na to snad příjdu sama...ale bude mi to déle trvat a snad přitom nepříjdu k úhoně.
Moc vás všechny zdravím.
Mějte se krásně!!!
pm
pondělí 10. března 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat